Vznik ložisek ropy a plynu
Ropa a zemní plyn vznikly rozkladem prehistorických živočišných a rostlinných zbytků v hlubinách země. Vlivem teploty a tlaku došlo k přeměně biologického materiálu nejprve na kerogen, pak na živice a nakonec na ropu a zemní plyn. Ty poté migrovaly tzv. migračními cestami – propustnými zónami – k zemskému povrchu. A vytvářely současná ložiska.
Pro existenci ložisek uhlovodíků je nezbytný celý systém – zdrojové horniny, migrační cesty, ložisková past a její těsnění. Všechny tyto prvky systému vznikaly vlivem historických geologických procesů.
Zdrojové horniny představují jílovce a slínovce bohaté na organickou hmotu (rozkládající se schránky živočichů), migračními cestami jsou tektonické poruchy a porézní horizonty v hloubkovém profilu země.
Ložisková past je tvořena porézní horninou (tzv. kolektorem), která vytváří buď klenbovou strukturu, nebo je litologicky ohraničená. Tato past je utěsněna nepropustnými horninami, které zamezují úniku uhlovodíků.